Historie

Z dějin knihovny Frenštát pod Radhoštěm

 

Z DĚJIN KNIHOVNY FRENŠTÁT pod RADHOŠTĚM

1875-2005 - 130 let Městské knihovny


Tak jako i v jiných českých a moravských obcích, vznik a založení knihovny v našem městě souvisí s bohatým kulturním a společenským spolkovým životem 2. poloviny 19. století , navazujícím na snahy a tradice obrozeneckého hnutí na Frenštátsku.

Frenštát p.R. byl přirozeným centrem společenského života svého okolí, o čemž svědčila i jeho bohatá spolková činnost. Kolem roku 1890 existovalo v našem městě 20 spolků, jako Občanská beseda, Jednota divadelních ochotníků, Řemeslnická beseda, Občanská záložna, Pohorská jednota Radhošť, Střelecký spolek, Tělocvičná jednota Sokol nebo Národopisný odbor. Jedním z těchto spolků byl i spolek Společenská knihovna.

Podle vzpomínek Hynka Fialky, tchána básníka Josefa Kaluse, "...již před rokem 1848 založili jsme si ve Frenštátě národní kroužek, jehož sídlem byla Prachárka (domek v Horní ulici za bývalou benzínovou stanicí). Kromě českých knih četli jsme Pražský Muzejník a Havlíčkův Slovan". Hynek Fialka půjčoval svým přátelům a sousedům spisy Tylovy, Herlešovy a Hálkovy, i časopis Květy, kde uveřejňovala své práce Karolína Světlá, Karel Havlíček Borovský, Viktor Hugo a jiní pokroková spisovatelé.

Před založením Společenské knihovny měla menší knihovnu a čítárnu Občanská beseda (založena 1861), která byla od svého počátku významným národním, kulturním a společenským ohniskem celého kraje a organizátorem všech větších akcí ve Frenštátě p.R. a okolí. Knihovna Občanské besedy obsahovala hned v prvních letech Riegrův Naučný slovník a z časopisů hlavně Bič, Blesk, Hlas, Humoristické listy, Moravskou orlici, Opavský besedník, Zlatou Prahu a Stimmen aus Oesterreich. Velké oblibě se těšilo společné předčítání ze Zapovy Českomoravské kroniky ve spolkových místnostech.


1875-1922 Společenská knihovna

První samostatnou knihovnou ve Frenštátě p.R. byla Společenská knihovna, založená v roce 1875 (a spravovaná stejnojmenným spolkem). Podnět k jejímu založení dala v roce 1875 hrstka zapálených mladých lidí a jejich veřejná schůze, na které nadšeně promluvil tehdy ještě tkalcovský tovaryš , pozdější básník a učitel Josef Kalus.

První výbor spolku Společenské knihovny tvořili Josef Chochol (předseda), František Závada (místopředseda), Adolf Parma (jednatel), Alois Kantorek (pokladník), dále revizoři Jindřich Parma a Rudolf Tučný a další členové a náhradníci Josef Kalus, Svatopluk Hlaváč, Josef Kantorek, Josef Vašica a Antonín Hradečný. Prvním knihovníkem byl zvolen Antonín Pauček.

Podle Stanov Společenské knihovny ve Frenštátě p.R. "...položil sobě (spolek) za účel šířiti národní osvětu a zasazovati se vůbec, aby dobré a užitečné knihy mezi údy šířené a čtené byly". Až do roku 1922 byla knihovna řízena výborem spolku (zanikl 1926), ve výboru se ze známých osobností města postupně vystřídali kněží P.František Pochyla a P. Inocenc Obdržálek, pokrokoví učitelé Jiří Felix , Karel Kálal nebo lékař Břetislav Kalandra a starosta města Alois Fialka. Antonín Pauček (pozdější dlouholetý předseda knihovní rady) byl knihovníkem až do roku 1893, Josef Okoun do roku 1898, do roku 1908 byli knihovníky Rudolf Havel a Karel Buzek, do roku 1922 Jindřich Závodský

Knižní fond nově založené knihovny se skládal převážně z darů , základem bylo 134 knih darovaných převážně z knih zrušené knihovny Občanské besedy. Vybrané příspěvky sloužily na nákup nových knih a časopisů a na odměnu knihovníkovi, pro podporu činnosti pořádala Společenská knihovna i akademie, divadelní představení nebo přednášky. Půjčovní doba byla v neděli a ve svátky od 13 do 15 hodin.

V roce 1893 má knihovna 1452 svazků, 110 časopisů, 74 členů a dostala na příspěvcích od záložny 20 zl., 25 zl. od obce a 51 zl. jako podíl ze zisku z národopisné výstavy. Roku 1902 měla knihovna průměrně kolem 92 členů, 1780 výpůjček a asi 2100 knih. I když měla mnoho finančních těžkostí ( jako dluhů u knihkupců a knihařů) a problémy s umístěním, přes všechny těžkosti byla jednou z nejstarších a největších knihoven na Moravě.

V roce 1912 půjčuje knihovna v přízemí chlapecké školy. Má 96 členů, 5357 výpůjček a expozitury v Lichnově, Trojanovicích a Bordovicích. Z původního umístění v přízemí chlapecké školy se knihovna několikrát přestěhovala- do prostor dívčí školy, na radnici, v letech 1920-1921 dokonce na chodbu nebo do domů Josefa Fialy v Horní ulici a I. patra domu Rudolfa Poláška.

1919-1948 veřejná knihovna obecní

V roce 1919 vyšel nový Knihovnický zákon o veřejných knihovnách obecních. Spolková Společenská knihovna přechází do správy obce, která zahrnuje knihovnu do svého rozpočtu a určenou částkou přispívá na její činnost. Knihovna přestává být řízena výborem spolku, od roku 1922 přebírá jeho funkci Knihovní rada. V říjnu 1922 byl zvolen na schůzi Knihovní rady novým městským knihovníkem Josef Pitucha a byla mu navržena odměna 500 Kč ročně. Byl sestaven první Knihovní řád Veřejné městské knihovny ve Frenštátě p.R.

Podle výše zmíněného Knihovního řádu se knihy nepůjčovaly dětem do 14 let a bylo otevřeno jen v neděli od 13 do 15 hodin ( s výjimkou svátků a prázdnin). Na jednu legitimaci bylo možno vypůjčit 2 až 3 svazky knih na dobu 14 dní (poplatek za vypůjčený svazek činil 20 hal). Upomínky byla zasílány písemně s poplatkem 1 Kč, po dalších dvou týdnech vymáhal knihy obecní zřízenec, nedobytné výpůjčky měla knihovna právo vymáhat soudně.

Od roku 1923 se objevují první statistické rozbory činnosti knihovny, v roce 1934 se ve Frenštátě p.R. konal první třínedělní knihovnický kurz , který uspořádalo ministerstvo školství a národní osvěty pro knihovníky obcí nad 10.000 obyvatel. V červnu 1936 se v našem městě uskutečnil XII. sjezd knihovníků.

V roce 1938 byla knihovna opět přestěhována do domu č. 10 u paní Amálie Bumbalové a byla rozšířena půjčovní doba. V roce 1939 byl místo p. Pituchy do funkce knihovníka jmenován Jaroslav Sklenář, důstojník z Hané. Po jeho zatčení v roce 1941 byla knihovna úředně uzavřena, půjčování knih zahájil v roce 1942 opět Josef Pitucha. V jeho práci mu pomáhali Jan a Josef Zahradníkovi a Karel Bauer.

Za doby německé okupace došlo k velkému vyřazování knih pokrokových autorů, především překladů z angličtiny a ruštiny. Josefu Pituchovi se podařilo uschovat některé cenné knihy, určené k vyřazení, u různých spolehlivých spoluobčanů. Po válce bylo vráceno do fondu téměř 1200 zabavených knih - a současně se začaly vyřazovat knihy německé a kolaborantské.

Období 1948-1993

Od roku 1948 začíná rozvoj jednotné organizace československého socialistického knihovnictví, jeho koncepce byla schválena v květnu na sjezdu knihovníků v Brně. V roce 1950 odchází po 28 letech dlouholetý knihovník Josef Pitucha a knihovna je předána odboru kultury ONV.

Krátkou dobu zastává funkci knihovnice Irena Genzerová, v roce 1954 nastupuje Valerie Polachová (poslankyně Národního shromáždění). Knihovna se kromě své výpůjční činnosti zaměřuje na kulturně politickou práci se čtenářem, pořádá literární večery, spolupracuje s osvětovou besedou, Socialistickou akademií, složkami NF. V duchu nového knihovnického Zákona o jednotné soustavě knihoven (1959) přestává být institucí apolitickou: " Poslání knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy,je přispívat k všestrannému rozvoji vzdělávání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně ... při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu".

Od roku 1965 je knihovna umístěna v Domě kultury ROH, kde po mnoha menších či větších přestavbách a rekonstrukcích zůstává dodnes (poslední a nejrozsáhlejší rekonstrukce proběhla v roce 2000 a 2001).

V roce 1965 dochází ke změně poplatků půjčovného, podle Usnesení rady KNV Ostrava končí vybírání poplatků za jednotlivé vypůjčené knihy a zavádí se jednotné roční čtenářské poplatky (10 Kčs dospělí, 5 Kčs studenti, učni a důchodci, 3 Kčs oddělení pro mládež). Půjčovní poplatky byly nakonec od 1. 1. 1974 zrušeny, znovu byly zavedeny od roku 1991 - což se výrazně odráží i ve statistických ukazatelích činnosti za uvedená období. Největšího počtu čtenářů dosáhla MěK roce 1982 (3372), nejvyšších výpůjček 117169 kusů v roce 1978, nejvyšší rozsah 80 023 knižního fondu vykazovala v souvislosti se začleněním do střediskového systému v roce 1990 (do stavu knihovny se započítávaly i knihy poboček střediska).


Od roku 1966 plní Městská knihovna Frenštát p.R. funkci střediskové knihovny. Ke knihovně byly připojeny knihovny devíti okolních obcí, poboček Bordovice, Lichnov, Mniší, Mořkov, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Vlčovice a Ženklava. V období 8 let bylo kromě nově nakoupených 25.000 svazků zkatalogizováno a knihovnicky zpracováno téměř 19.000 svazků knih těchto poboček. Střediskovou funkci plní MěK dodnes, od roku 1992 ji však zůstává jen 6 poboček ( Bordovice, Lichnov, Mořkov, Tichá, Trojanovice a Veřovice), v roce 2000 odstoupil od střediska Lichnov a v roce 2009 Mořkov..

Ve funkci ředitelky pracovala do roku 1970 Valérie Polachová, 1970-1973 Otilie Maříková (přešla do funkce ředitelky Okresní knihovny Nový Jičín) a Jana Byrtusová-Staníková (1974-1998). Od roku 1999 je vedoucí Mgr. Martina Burianová.

Městská knihovna Frenštát p.R. po roce 1993

V roce 1993 došlo k delimitaci okresního systému knihoven, pobočky střediska Nový Jičín přešly personálně, majetkově i provozně pod příslušné obce. Od 1. září 1993 se stalo zřizovatelem Městské knihovny Frenštát p.R. Město Frenštát p.R. Knihovna převzala navíc od Okresní knihovny Nový Jičín některé z prací, jako nákup a zpracování nových knih, katalogizace pro MěK i pobočky, bez nároku na zvýšení mzdového fondu nebo počtu pracovníků. (V té době pracovaly v MěK 4 pracovnice - Jana Staníková, Martina Burianová, Věra Opluštilová a Ludmila Gajdušková).

V roce 1994 zakoupil Městský úřad Frenštát p.R. pro MěK první počítač, od roku 1995 dochází k postupnému zpracovávání knižního fondu počítačovým knihovnickým programem LANIUS (dokončeno 2004). V roce 1998 došlo k podstatnému rozšíření fondu knihovny svazky zrušené odborové knihovny Siemens (dříve MEZ) Frenštát p.R. a k zvýšení počtu pracovníků o paní Miluši Malantovou na 5 pracovnic .

Od března 2001 do roku 2010 byl společným prostorem DK a Městské knihovny Frenštát p.R. Literární Klub Magnolia, jehož prostory byly využívány jako studovna a čítárna pro čtenáře městské knihovny a prostor pro kulturní , vzdělávací a hudební akce, výstavy, akce pro školy a literární besedy. 
S pronájmem prostoru Magnolie soukromému čajovníkovi přestal prostor čajovny pro akce knihovny vyhovovat a kulturní akce se přesunuly do prostor knihovny a malého sálu DK.

Kulturní akce jsou tou více viditelnou, ale ne nejdůležitější stránkou činnosti knihovny a jejich služeb. Základem je práce se čtenářem, půjčování knih a informace o knihách, besedy se školáky, které získávají další dětské čtenáře, informační využití internetu. Služby internetu jsou pro veřejnost bezplatné, od roku 2008 jsou k dispozici 3 počítače v dětském oddělení a 6 počítačů v samostatné počítačové studovně. Výpočetní technika umožňuje rychlou a bezpečnou orientaci ve fondu knihovny. Databáze počítače nahradila klasickou databázi lístkových katalogů, na našich www stránkách je přístupný on-line katalog. Počátkem roku 2012 měla knihovna 72.443svazků knih a 215 titulů novin a časopisů. V roce 2011 navštěvovalo knihovnu 1840 čtenářů, kteří při 26.249 návštěvách zaznamenali celkem 138.443 výpůjček.